Klub Diana články o hubnutí, účinné hubnutí, dieta, cvičení, zdraví a krása pro ženy
Skupinové hubnutí
Internetové hubnutí
Cvičení
Fit Bodystyling
Pilates
Zum Light
Power jóga
Psychologická poradna
Jak se stát lektorkou
Články
BMI
Kontakt
PhDr. Zdeňka Sládečková
MUDr. Petr Sládeček

Články o hubnutí.
Boj s kilogramy v klubu Diana!
Boj s kilogramy prohrává v tuto chvíli mnoho dalších lidí. Lékaři mluví o celosvětové pandemii obezity a bijí na poplach zejména kvůli zdravotním následkům.
Kilogramy mohou ničit i lidské vztahy, rodinu dětem, životní pohodu a štěstí. I když to vypadá povrchně, je nutné přijmout fakt, že je jakási nepsaná norma, ve které jsme se svou hmotností pro své okolí i partnery přijatelní.
Přečtěte si více o těchto problémech - Přehled článků.

Máma trpí uklízecí mánií
Uklízení je zajisté správná věc. Neplatí však, čím více - tím lépe. Perfekcionismus, který se projevuje extrémní nutkavou snahou o dokonalý pořádek v bytě, tedy lidově „uklízecí mánií“, bývá nejčastěji z pocitu vzrůstajícího napětí, ústícího mnohdy v úzkostnou či obsedantní neurózu.
Z dopisu:
Moje matka je nemocná uklízením. Každý den vstává v pět, aby vyluxovala a utřela prach. Všechny věci musejí být i během dne na svém místě, dekorativní předměty a dečky ve správné poloze, třásně u koberců rovnoběžně. Jediné místo, kde jsem se nebála, že se mohu učit a hrát si, aniž by na mne křičela „Ukliď si to!!!“, byl záchod. Návštěvy a svátky byly důvodem, aby máma sama sebe úplně „vyždímala“ vygruntováním všeho, co i tak již bylo sterilně čisté. Naposled se teď po těch svých uklízecích orgiích zhroutila, ale nikdo jí to nevymluví. Jana, Liberec
Pořádek dělá přátele
Proč si lidé na sebe vymysleli zákony, školní řády či domácí úklid? Jsme totiž v jádru lidé různí a abychom to spolu přežili, musíme dodržovat, udržovat a zajišťovat vše tak, aby z té naší různosti nevznikl chaos, zmatek, nedorozumění, konflikt, válka, atd. Pořádek dělá přátele ze sousedících států, rodin i uvnitř nich. Řád a pořádek je podmínka pro snesitelné soužití různých jednotlivců i národů či jen členů malé rodinky. Zjednodušuje život a dodává klid a jistotu. Proto učíme pořádku své děti i manžely. Ty druhé však většinou s menšími úspěchy.
Pořádek je záruka lásky
V dětství nás rodiče více nebo méně vychovávají k uklízení hraček, mytí nádobí či čištění bot. Některé dítě tyto výchovné vlivy dost míjejí účinkem a jiné ani sankce typu „máš zaracha, dokud si tu neuklidíš“ nenaučí pořádkumilovnosti, tj. milovat pořádek. Slabší dušičky však vnímají, že uklízení si hraček a vzorné plnění povinností je cesta k rodičovské spokojenosti a lásce. Dítě, které je na svých rodičích citově závislé, se bojí jejich opuštění, odmítnutí a nelásky. Tak v něm může narůstat pocit úzkosti, zda to, co udělá, jak vzorně napíše úkoly nebo ustele postýlku a složí pyžamo, bude stačit, aby bylo pro „dospělé kontrolory“ dostačující, přijatelné. Často se takto vytváří a zpevňuje podmíněný reflex „budu vzorná, perfektní a dokonalá a oni mne nezatratí“. Rozuměj nejen rodiče, ale i učitelé, nadřízení, manželé či tchýně.
Který pořádek je normální?
Potřeba dokonalosti se promítne v dospělosti do jednání, kterému říkáme perfekcionismus. Vzhledem k tomu, že dokonalost je všude a nikde, tedy jednotka nezměřitelná, neposouditelná a relativní, každý si ji představuje různě. Ti, kdož mají v sobě více úzkosti, potřebují ke zklidnění více dokonalou situaci. Vyrovnanějším a stabilnějším jedincům navozuje pohodu a spokojenost v duši to, co je z hlediska úzkostného perfekcionisty naprostý „binec“. Kdo má pravdu, kdo je „normální“? Co je to „norma“?
Normální a nenormální pořádkumilovnost
Zdravá pořádkumilovnost je stav, kdy jsme rádi, je-li dostatečný „přehled po krajině“ tak, aby prostředí kolem nás bylo funkční a my tudíž nenacházeli vidličku v botníku. Je to situace nám vyhovující, nikoli bezpodmínečně k našemu duševnímu klidu a výkonu nutná. Je to dobré, praktické, funkční a efektivní. Nejsme-li však schopni bez soustavného uklízení či v nastalém nepořádku být v klidu, cítíme-li narůstající úzkost z toho, že už je možná na skříni prach, nejsme-li schopni relaxovat, dokud ho neutřeme, jsme už jednoznačně mimo většinové jednání a tudíž mimo normální chování. Jsme extrémně stresováni, trpíme perfekcionismem, úzkostností, zkrátka máme chronickou nepohodu v duši a měli bychom hledat pro její vysvobození pomoc.
Uklízecí mánie je tyran
Uklízecí mánie tyranizuje nejen postiženou osobu, ale celé její okolí. Žena – perfekcionistka je v napětí a vidí každou chybu na kráse domácnosti. Trpí nepochopením a nepořádností druhých. Leckdy se u ní po jisté době začnou projevovat další somatické a psychické obtíže, nejčastěji neurotické nebo depresivní. Samozřejmě z nich obviňuje okolí, které jí podle jejího pevného přesvědčení, „zničilo zdraví a nervy“. Touto atmosférou a stresem většinou potomci postižené osoby nejen trpí v dětství, ale nesou si vypěstovaný strach a úzkost z okolí do dospělosti, nejistotu a komplexy do partnerství.
PhDr. Zdeňka Sládečková radí: Jak zatočit s perfekcionismem
1) Nejprve si sami učiňte odhad své diagnózy. Cítíte-li, jak ve vás vzrůstá velmi rychle po uklízení bytu nová vlna napětí, které se uvolní pouze dalším úklidem, je pravděpodobné, že vaše psychika je devastována uklízecí mánií.
2) Zodpovězte si, zda máte pocit, že se napětí ve vás neuvolní, pokud úklid provede někdo jiný. Vidíte nedostatky a stačí jediný, abyste neměla uklidňující pocit? V podstatě to podle vás každý „odbude“?
3) Zkuste ohodnotit, zda alespoň jedna z deseti vašich sousedek udržuje svou domácnost stejně dokonale. Pokud jste daleko nejlepší, přestaňte být na tuto situaci pyšná, je to alarmující. Vaše jednání je mimořádné, mimovětšinové, tedy možná mimo normalitu. Může být hraniční či už jde o psychickou patologii, to zhodnotí jen odborník – psycholog.
4)Jestliže jste si na předchozí body odpověděla kladně, běžte se o své situaci poradit s psychologem, i když vám samotným vaše jednání připadá přiměřené. Chcete přece žít uvolněně, ve větší pohodě, bez permanentního napětí? Na počátku bude možná na jistou dobu třeba přibrat na pomoc i slabé léky zmenšující úzkost či depresi.
5) Udělejte si uklízecí kalendář a plánujte si úklid v postupně se prodlužujících intervalech. Za každý pokrok, kdy se vám podařilo prodloužit interval a zůstat přitom v klidu, se nezapomeňte pochválit. Být v pohodě jako bezdomovec přespávající v kontejneru na odpadky se vám asi nikdy nepodaří, ale i drobečky, které po večeři necháte na stole, jsou velký pokrok.
6) Pokud máte pocit, že již tedy nevíte, co za dostačující uklízení považovat, pobavte se o tom s kamarádkami a přijměte jakýsi průměrný postup v tom, co a jak uklízejí ony.
7) Pokud bude úzkost přetrvávat, nezbývá, než využít pomoc systematičtější psychoterapie, např. skupinové, která by odstranila příčiny hluboko ve vaší duši. Je to trochu delší cesta, ale následný čas, očištěný od nutkání uklízet a napětí z toho pramenícího, za to stojí.
Autor: PhDr. Zdeňka Sládečková
Přečteno: 8 054x
Přehled článků
Úvodní stránka |
Fit Bodystyling |
Skupinové hubnutí |
||
O nás |
Pilates |
Internetové hubnutí |
||
BMI |
Zum Light |
Jak se stát lektorkou |
||
Poradna |
Power jóga |
Články |
||
Kontakt |
Zdravotní cvičení |
telefon: 603 148 837